Když se chce, všechno jde. Jak jsme za měsíc a půl postavili kavárnu z recyklovaných materiálů

Jak postavit udržitelnou kavárnu v nejkratším možném čase a za minimální rozpočet? Kavárna Kampus je důkazem toho, že když se chce, všechno jde. Během měsíce a půl se v budově na zadním dvorku Hybernské 4 vystřídali provozovatelé a otevřelo zbrusu nové, rekonstruované místo plné renovovaného nábytku a vybavení z recyklovaných materiálů.

Původní střídání provozovatelů měla doprovodit jen „kosmetická“ úprava prostor. Při vystěhování se však ukázalo, že vylepšení je potřeba mnohem více. „Když jsme se rozhodli kavárnu zrekonstruovat, mysleli jsme si, že to budou jen kosmetické úpravy, pak jsme ale zjistili, co všechno je tam špatně. Neměli jsme architekta, ani projektanta, jen technické zařízení pro gastroprovoz jsme konzultovali s gastrofirmou, kterou jsme předem řádně vysoutěžili,“ vysvětluje ředitelka zapsaného ústavu Kampus Hybernská Ema Pospíšilová. 

„Samozřejmě, že jsme naše představy mohli přednést architektovi a čekat na jeho nápady, ale zaprvé jsme neměli tolik času a za druhé, nikdo nezná prostor a jeho potřeby tak dobře, jako my. Museli jsme zachovat zajištění kavárny, průchod do malé galerie, propojení s Čítárnou, upravit dětský koutek a uzpůsobit prostor tak, aby se v něm daly pořádat i větší akce,“ vypočítává ředitelka. 

Místo utracených stovek tisíc pár šikovných rukou

Díky svépomocí tak kulturně-vzdělávací instituce ušetřila peníze i materiál. „Kdybychom oslovili lidi zvenčí, jen úprava interiéru by trvala dlouho. Všechno jsme proto vymýšleli tak, abychom neutratili stovky tisíc a zároveň jsme dokázali dát celý prostor dohromady za měsíc,“ doplňuje vedoucí a kurátor HYB4 Galerie Filip Kazda. 

Ten byl jeden z pěti lidí, kteří se na proměně kavárny přímo podíleli. Kampus se při rekonstrukci spoléhal především na své zaměstnance a spolupracovníky, pouze hrubé stavební práce vykonala najatá firma. Samotná proměna trvala pouhý měsíc. „Ale některé věci jsme si samozřejmě chystali už dříve,“  přiznává ředitelka Ema Pospíšilová. 

Ve spolupráci s hnutím art re use spolků ArtMap a Skutek již dříve zaměstnanci Kampusu Hybernská přivezli ze skladu na pražském Žižkově vyřazený galerijní a výtvarný materiál. Ten využívá HYB4 Galerie, ale právě také kavárna Kampus.

Recyklovaný materiál z McDonald's

„Z art re use máme hlavně sedací nábytek, dýhy, koženky z firmy, která vyrábí nábytek pro fast foody, hlavně pro McDonald's. Materiál jsme upravovali v naší Dílně,“ vyjmenovává Filip Kazda.

Dýhy jsou použité na stropě v dětském koutku i na hranách nábytku, na detailech v kavárně. Z koženek se vyráběly sedáky. Ty jsou z vadné série pro pobočku McDonald's. „Židle jsme sami vyráběli, nebo jsme koupili přes Sbazar. Některé jsme museli opravit a dvě jsme přelakovali,“ vypočítává Filip Kazda. 

„Nechtěli jsme kupovat nic nového, žádný nábytek, který se za dva roky rozpadne. Chtěli jsme ale taky české značky, proto jsme lpěli na tom sehnat tonky (židle značky Ton, pozn. red.). Ano, jedna stála sice dva tisíce, ale nová stojí třeba 14 tisíc. Sehnali jsme tak sedm židlí za cenu jedné. Hlavně jsme ale chtěli využít materiál, který máme. Díky tomu jsme ušetřili třetinu běžné ceny takové přestavby,“ popisuje ředitelka Kampusu Hybernská. Kavárna Kampus tak byla kompletně zrekonstruovaná za 1,5 milionu korun místo odhadovaných čtyř milionů.

V prostorách kavárny najdou návštěvníci také řadu originálních uměleckých děl renomovaných českých umělců jako je Milan Kunc, Marek Šilpoch či Natálie Chalcarzová. Některá díla jsou zapůjčená z DSC Galerie prostřednictví Art Banky. Nejmladší zastoupené umělkyni jsou dva roky, Lili Kazda namalovala rozměrné plátno pověšené v dětském koutku. 

Udržitelnost je nedílnou součástí DNA Kampusu Hybernská od úplných začátků v roce 2017. Recyklace a cirkularita není jenom prázdné heslo, ale princip, kterým se Kampus řídí od počátku. Klade důraz na principy cirkulární ekonomiky a hledá způsoby, jak mohou k řešení klimatických výzev společně přispět vědci, umělci nebo studenti.

Nejen kavárna

Vybavení celého Kampusu se tak skládá převážně z recyklovaného materiálu či repasovaných a opravených starých věcí - od nábytku až po vybavení kuchyněk. „Tenhle nápad vznikl v začátcích Kampusu, kdy jsme nic neměli a lovili jsme ve sklepích a na půdách Filozofické fakulty. Nebo jsme dostali nábytek od známých a vyučujících, jejichž tetičky nebo babičky vyklízely staré byty a domy. Získané věci jsme repasovali a nainstalovali do interiéru společně s uměleckými předměty,“ vysvětluje ředitelka zapsaného ústavu Ema Pospíšilová. 

„Sbíráme staré věci, které už nikdo nechtěl, opravujeme je a vytváříme z nich jedinečné interiéry,“ popisuje Filip Kazda, autor většiny interiérů. Přiznává, že s vytvářením jedinečných prostor pomohla i nucená pauza. „Díky pandemii koronaviru jsme navíc získali čas na to interiéry zařídit dle našeho vkusu, protože akce se téměř nekonaly,“ dodává. 

Nedílnou součástí Kampusu Hybernská je již řadu let také Cirkulární dílna, která vznikla z potřeby mít prostor, kde lze věci opravit, upravit a repasovat. Dnes ale nabízí také kurzy pro veřejnost, v němž si zájemci mohou vyzkoušet vyrobit studijní lampu, vázu, židli nebo třeba hudební nástroj z recyklovaných materiálů.

„Smyslem je nekupovat nové věci a vybavení, nebýt závislý na rychloobrátkovém zboží, ale hledat věci, které se dají upravit a znovu využít. Cena je možná stejná jako za nové zboží, ale má mnohem vyšší hodnotu, kterou do ní dáváme i my svou prací a nápady,“ dodává ředitelka Kampusu Ema Pospíšilová.

O Kavárně Kampus: 

Kavárna v zadní části areálu Kampusu Hybernská vznikla již v roce 2018 v místě někdejších kanceláří ministerstva financí a pod názvem Kavárna Hlína zde fungovala až do začátku roku 2024. Od března jej provozuje samotný Kampus Hybernská pod názvem Kavárna Kampus. V přilehlých místnostech se nachází Čítárna, kde se konají pravidelné kulturní akce a také menší ze dvou HYB4 Galerií.