Výzkumy starověkého Egypta fascinují lidi už od prvních novodobých objevů v 18. století. Také česká egyptologie má celosvětové renomé a její objevy vždy provází velká vlna zájmu. V A.1 HYB4 Galerii Kampusu Hybernská je od začátku března k vidění unikátní výstavní projekt Stvoření – Mýtus – Umění, který propojuje staroegyptské texty a současné výtvarné umění. Autorem nápadu je docent Jiří Janák, který se zabývá náboženstvím, mytologií a magií starověku. V rozhovoru popisuje, jak v základu mytologie někdy stojí i prvotní vědecké objevy starověkých Egypťanů i kolik toho z říše na břehu Nilu zatím víme.
Česká egyptologie má ve světě velmi zvučné jméno, v čem tkví unikátnost českého výzkumu v Egyptě?
Unikátnost českého výzkumu se odvíjí od lokality, kde probíhá. Oblast Abúsíru jsme získali na začátku 60. let a postupem času se ukazovalo, že je to lokalita zcela unikátní. Je na ní možné objevit památky od počátku egyptského státu až po pozdní období egyptských dějin. Máme zde několik archeologických týmů, jeden se zabývá hrobkami hodnostářů Staré říše, ale já jsem v týmu, který zpracovává především hrobky z pol. 6. st. před Kristem. Zatím nevíme proč, ale v Abusíru není o překvapení nouze. Snad proto, že je to lokalita mezi Sakkárou a Gízou a i místní stavitelé, umělci a ti, kdo koncipovali hrobky, si mohli dovolit trochu vybočit ze standardu.
Proč podle vás Čechy archeologický výzkum starověkého Egypta tak fascinuje?
Souvisí to zřejmě s počátky české egyptologie a prvními archeologickými výpravami na přelomu 50. a 60. let 20. století. Mohli jsme se pochlubit zásadními zahraničními objevy, o které jsme se zasadili. Ale souvisí to i s překladem Waltariho románu Egypťan Sinuhet, který byl v Československu přeložen v 60. letech. Stal se z něj takový Harry Potter tehdejší doby, četla jej velká spousta lidí různého věku. A do toho se právě tehdejší Československá egyptologie trefila unikátními objevy. Zvedla se obrovská vlna zájmu o egyptologii, na které se asi pořád vezeme.
Chtěl jste být vždycky egyptologem?
Odmala mě fascinovala historie, ale spíš ta praktická stránka. Zajímaly mě staré civilizace, vždycky jsem chtěl něco objevit. A nakonec mi z toho vyšel ten Egypt. Myslím si, že nás Čechy Egypt fascinuje i tím, že je exotický tak akorát, čili je jiný, zvláštní a tajemný, ale není zas tak moc exotický, abychom ho nemohli pochopit. Pořád je nám svým způsob blízký. Ve starověkém Egyptě jsou kořeny naší evropské civilizace. Umělecká vyjádření Egypťanů chápeme, ačkoliv jsme se narodili jindy a jinde. Staroegyptské mýty jsou jiné než příběhy Bible, ale pořád jim rozumíme.
Zabývám se především náboženstvím, mytologií a magií. Na starověkém Egyptě mě zajímá mytologický úhel pohledu a to, jak pronikal celou společností. Jak se tehdejší lidé dívali na přírodu a svůj svět, jak si jej interpretovali, a to jak profáně, tak sakrálně. Na jedné straně nám dali Egypťané byrokracii, ale na druhé straně nám předali i část svého náboženského způsobu vidění světa stránku. A to propojení mě fascinuje. V lékařských textech třeba nemůžete oddělit medicínu od magie.
Prvního března byla otevřena výstava Stvoření - Mýtus - Umění, což byl váš nápad. Jak vás napadlo takto unikátní spojení starověkých objevů a současného výtvarného umění?
Musím se přiznat, že to byla trochu náhoda. Na Filozofické fakultě UK mám přednášky o mytologii a náboženství a se studenty na nich řešíme a interpretujeme právě různé mýty. Pro tuto přednášku jsem si v roce 2020 připravil nový překlad staroegyptského mýtu o stvoření, který jsem musel spojit z různých doložených částí, protože jej nemáme ucelený. Uměle jsem tak pospojoval text složený z různých ukázek. Akademický překlad má ale víc odkazů pod čarou a vysvětlivek než běžného textu, a je tak pro běžné publikum trochu nesrozumitelný a navíc se z něj vytrácí radost z přečtení. Proto jsem zkusil vytvořit takový překlad, který by byl srozumitelný bez vysvětlivek, bez poznámek, na první přečtení. Byla to výzva, protože egyptština obsahuje spoustu slov, kterým bez vysvětlení neporozumíte.
Ve stejné době jsem se pak potkal s několika umělci a výtvarníky, kteří mě požádali o inspirační zdroj, a tak jsem jim řekl o svém překladu. A tu v chvíli se mi v hlavě zrodil nápad na výstavu. Samotný mýtus jsem navíc překládal během archeologického výzkumu v Egyptě, částečně v Sakkáře, částečně na české ambasádě v Káhiře. A právě na ambasádě jsem se tehdy potkal s delegací z Univerzity Karlovy a z naší fakulty. Ptali se mě, na čem že zrovna pracuji. Když jsem jim odhalil plán s výstavou, nadchli se pro ten projekt a slíbili mi, že mi pomůžou s organizací. Díky univerzitě, fakultě, egyptologického ústavu a především Kampusu výstava vznikla, protože mi pomohli s komunikací a taky s hledáním finančních zdrojů. Hned na první schůzce s kurátory HYB4 Galerie jsme si sedli a začali jsme dohledávat další umělce, kteří by se do projektu zapojili. Ke kurátorům se přidal i Petr Košárek, fotograf Českého egyptologického ústavu, a společně jsme počet umělců navýšili z 10 na 24. Tahle výstava je zajímavá i tím, že není úplně jednoduché oddělit, co je umění a co už je archeologická dokumentace. To mě na ní baví nejvíc.
Dá se říct, že výstava tedy přibližuje vědu a umění? Tedy disciplíny, které bývají často striktně oddělovány?
Ano, tímhle projektem jsme chtěli ukázat, že mezi vědou, umění a náboženstvím nebo mytologií, je poměrně tenká hranice a nemusíme umělce vnímat jako někoho, kdo je celý den zalezlý v ateliéru a nakonec z jeho práce vznikne výstava, a vědec je někdo, kdo tráví den v laboratoři a pak publikuje v Nature. Že je naopak možné a potřebné tyhle zdánlivě nepropustné světy propojit. Když jsem viděl některá umělecká díla z výstavy, s čistým svědomím bych je dokázal využít ve své knize jako ilustrační materiál, protože umělci nebo umělkyně dokázali vystihnout podstatu mýtu. Jejich díla mi odhalila nějaké detaily, které jsem při vědecké analýze mohl opomenout.
Dříve jste uvedl, že starověká mytologie nám pomáhá odhalovat počátky vědeckého myšlení. Můžete vysvětlit jak?
Mytologie ve starověku fungovala jako způsob popisování a vysvětlování toho, jak a proč funguje náš svět. Třeba proč se střídá den a noc, proč slunce svítí víc než měsíc, proč se lidé chovají tak, jak se chovají apod. Osobně mi proto vadí, když se v současných médiích píše, že mýtus je lež. Je to fiktivní vyprávění, které ale popisuje pravdu. Egypťané se do mýtů snažili vložit téměř všechny informace, které tehdy měli k dispozici o tom, jak funguje svět. Tyto předvědecké informace je jen nutné v oněch příbězích najít. Mytologie je něco jako encyklopedie pro lidi, kteří ještě nemají encyklopedie. Kdysi jsem měl se svými kolegy ornitology nepsanou soutěž, kdo odhalí dřív určitou informaci týkající se stěhovavých ptáků, jestli oni pomocí čipovaných jedinců, nebo já pomocí analýzy mytologických textů. Našel jsem to dřív já, jenom jim to nakonec publikovali právě v časopise Nature.
Kolik procent toho zatím o starověkém Egyptě podle vás víme?
Můžeme jen odhadovat, kolik toho ještě nevíme. Ze starověkého Egypta máme vykopáno možná zhruba 20 procent, což ale není chyba archeologů. Egyptská populace vždy žila na březích Nilu a tato oblast byla po celou dobu zaplavována, spousta osídlení a monumentů je tak zničená, nebo se nachází pod současnou zástavbou. Proto máme z Egypta archeologicky doloženo většinou jen to, co Egypťané stavěli na poušti, nebo na jejím okraji, což jsou často stavby související s pohřbíváním - hrobky, pyramidy, chrámy. A to pokřivuje naše vnímání egyptské civilizace. Kdysi si kvůli tomu Evropané mysleli, že Egypťané byli posedlí smrtí, ale to je dáno jen tím, že archeologové objevovali především hrobky a mumie. Díky všem nalezeným textům, nápisům a materiální kultuře máme ale o egyptské civilizaci poměrně přesnou představu, přestože nás občas něco překvapí nebo vyvede z omylu. S velkou nadsázkou je to jako průzkum volebních preferencí - zkoumáte pouze určité procento lidí, ale celkové odhady bývají většinou docela přesné. A nakonec můžeme být stejně překvapení.
Doc. Jiří Janák, Th.D. vystudoval religionistiku a teologii na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Je docentem egyptologie a badatelem Českého egyptologického ústavu FF UK, kde pravidelně přednáší a podílí se také na terénních archeologických výzkumech v Egyptě. V letech 2007-2008 působil na Univerzitě v Oxfordu a později (2013–2014) jako Fulbright Fellow na Brownově univerzitě v USA. Specializuje se na staroegyptské náboženství, pojetí posmrtné existence a interpretaci náboženských a magických textů.
Zveme vás také na přednášky v rámci doprovodného programu k výstavě Stvoření - Mýtus - Umění.
18. 3. Miroslav Bárta: Terénní výzkumy a objevy Českého egyptologického ústavu v Abúsíru a Sakkáře
1. 4. Jiří Janák: Stvoření světa jako téma staroegyptské mytologie, náboženství a královské ideologie
8. 4. Tereza Svášková a hosté: Po stopách českých a československých badatelů v Egyptě
15. 4. Renata Landgráfová: Náboženské, rituální a magické texty z šachtových hrobek v Abúsíru
Přednášky jsou zpoplatněny, lístky si lze rezervovat prostřednictvím platformy GoOut.
