Kampus Hybernská poskytuje prostor pro reflektování technologických, politických, klimatických, sociokulturních a ekonomických změn, stejně jako psychických reakcí na proměny a nenadálé situace. Rychlý rozvoj umělé inteligence, proměna tradičních pracovních rolí a nové požadavky na dovednosti kladou na jednotlivce i organizace nové výzvy. Adaptace je nezbytnou reakcí na stále rychlejší proměny, které přináší současný svět. I proto se stala tématem probíhajícího semestru.
Jeden z klíčů, jak se postavit k rychlému a mnohdy překotnému vývoji ve světě je se adaptovat, což jde ruku v ruce i s celoživotním vzděláváním - nejen kvůli své hodnotě na trhu práce, ale i v širším společenském a kulturním kontextu. Up-skilling, tedy prohlubování stávajících dovedností, a re-skilling, učení se zcela novým schopnostem, jsou nezbytnými procesy, které umožňují jak osobní rozvoj, tak posílení profesních a kulturních hodnot.
„Adaptujeme se nejen na udržitelnost a klimatické změny, ale také na novinky, projekty, které nás čekají, mezinárodní spolupráce a mnoho dalšího,“ uvedla již během zahájení semestru a sezóny ředitelka Kampusu Hybernská Ema Pospíšilová.
Vzdělávání, které propojuje inovace s udržitelností a zodpovědným přístupem ke zdrojům, nabízí perspektivu nejen pro současnost, ale i pro budoucí generace. Takový přístup podporuje rozvoj jednotlivce, ochranu kulturního dědictví a udržitelný růst společnosti jako celku.
“Téma semestru vnímám obecně nejen jako důležitý odrazový můstek části programu Kampusu, ale také jako iniciativní bod k diskuzi, k aktivitě či vědomému zamyšlení se. ‘Adaptace’ je významný evoluční proces, schopnost i přístup otevřenosti, na což bychom v naší společnosti neměli zapomínat. A vzhledem k rozmanitosti Kampusu se tak otevírá úžasná příležitost s tímto tématem naložit ze zcela odlišných pohledů - ať už z hlediska umění, vědy, inovací nebo kreativity,” doplňuje programová ředitelka Kampusu Hybernská Veronika Vlachová.
Téma semestru se prolíná celou programovou linkou Kampusu. V literární sekci HYB4 Čítárna se v září a říjnu organizátoři věnovali aktuální situaci vydavatelsko-distribučního ekosystému literárních časopisů či “bibliodiverzitě” na českém knižním trhu.
Hudební sekce zapsaného ústavu uspořádala pokračování programové linky Sustain - Hudba a udržitelnost. Říjnový program byl věnován proměně hudby v budoucnosti - kam se bude hudba vyvíjet a co se bude navracet. Listopadový program se zaměřil na field recording a ekologickou krizi jako alarmující inspiraci.
Adaptace se prolínala také výstavou Žofie Dubové Až na úpatí mraků v Jan Čejka Gallery. V sousední galerii Artivist Lab bude od ledna k vidění výstava ukrajinských studentů AVU s názvem Cesta. Hlavním záměrem výstavy je, aby diváci pochopili, že není jednoduché po tak velkém traumatu se adaptovat na nucený nový život v nové zemi. Výstavu Artivis tLab organizuje společně s neziskovkou Slovo21, součástí výstavy bude hluboký průzkum a rozhovory s více jak 50 ukrajinskými “válečnými utečenci” po celém Česku. Součástí výstavy budou jejich audiorozhovory a krátké dokumenty.
Pojmu adaptace se dotýká i program Hyb4City, který 28. listopadu nabídne akci Dál po proudu: Smetanova Vltava v 21. století, která se koná u příležitosti 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Událost nabídne pohledy filosofické, muzikologické i ekologické na téma, jak se Smetanova Vltava propisuje do naší současnosti. Vrcholem bude premiérové uvedení kompozice „Vltava 2024?“ Dana Dlouhého, která vychází ze Smetanova díla.