Datum
Hudební soirée Kampusu Hybernská spojují vědu s hudbou a zkoumají průnik těchto dvou oblastí. Věnujeme se představování inovativních přístupů k hudbě a zároveň se zabýváme důležitými otázkami jako jsou např. gender, politika nebo vliv umělé inteligence na hudební tvorbu. Soirée nabízí jedinečnou platformu pro setkávání umělců, umělkyň, vědců, vědkyň nebo technologů a technoložek a jejich spolupráci na nových a zajímavých projektech.
Program
Monika Jägerová (alt) & Vojtěch Červenka (klavír)
Elise von Schlick: Warum?
Clara Schumann: Liebst du um Schönheit
Lorelei
Viktorie Kaplanová (soprán) & Vojtěch Červenka (klavír)
Pauline Viardot: Hai Luli
Les grands oiseaux blancs
Tamara Morozová (soprán) & Vojtěch Červenka (klavír)
Alma Mahler: Vier Lieder (1915)
1. Licht in der Nacht
2. Waldseligkeit
3. Ansturm
4. Erntelied
Key note
Anja Bunzel (Akademie věd ČR)
Composer? Female Composer? Musical Practitioner!
Situating Women in (Czech) Music History
Monika Jägerová (alt) & Vojtěch Červenka (klavír)
Lily Boulanger: Dans l'immense tristesse
Le retour
Viktorie Kaplanová (soprán), Monika Jägerová (alt) & Vojtěch Červenka
(klavír)
Sláva Vorlová: Stručné úvahy
1. Stručná úvaha o plotu
2. Stručná úvaha o potopě
3. Stručná úvaha o smíchu
Tamara Morozová (soprán) & Vojtěch Červenka (klavír)
Vítězslava Kaprálová: Jablko s klína
1. Píseň na vrbovou píšťalku
2. Ukolébavka
3. Bezvětří
4. Jarní pouť
Panelová diskuze
Moderuje Marcel Kraus
Kampus Hybernská
Tereza Jiroutová Kynclová
Fakulta humanitních studií UK
Kateřina Horká
Skladatelka
Nikol Kraft
Dirigentka
Elise von Schlick (1792-1855) pražská skladatelka, básnířka a saloniérka, která pořádala pravidelný salón ve svém paláci na dnešní Národní třídě a též na svém zámku Kopidlno. Píseň Warum? pro alt a klavír z svého prvního písňového cyklu složila na vlastní text. V roce 1847 se s ní v Praze seznámili Robert a Clara Schumann (1819-1896), kteří projížděli cestou z Vídně do Drážďan a byli hosty v jejím salónu. Clara byla vynikající klavíristkou a sólově koncertovala po celé Evropě. Kompozici se věnovala především v mládí a poté v době, kdy se seznámila s mladým Brahmsem. Liebst du um Schönheit je zhudebněním básně Friedricha Rückerta a Lorelei je mnohokrát zhudebněná slavná báseň Heinricha Heineho.
Jen o čtyři roky dříve Prahou projížděla Pauline Viardot (1821-1910), jedna z nejslavnějších zpěvaček své doby, a ve Stavovském divadle se představila jako Rosina v Lazebníku Sevillském. Sama byla mimo jiné vynikající pianistkou a skladatelkou. Liszt o ní prohlásil, že je první ženskou geniální skladatelkou. Skládala však především po ukončení aktivní kariéry, často instruktivní skladby pro své studenty zpěvu. Les grands oiseaux blancs zhudebňuje text malíře Louise Pomeya a Hai Luli je na text, který pochází z románu Les Prisonniers du Caucase Xaviera de Maistre.
Alma Mahler (1879-1964) studovala kompozici u Josefa Labora a později u Alexandra von Zemlinského. Složila množství písní a několik komorních skladeb, ale od sňatku s Gustavem Mahlerem na jeho žádost komponovat přestala. Čtyři písně z roku 1915 patří k posledním dílům, které napsala, a zhudebňují básně Otto Bierbauma, Richarda Dehmela a Gustava Falkeho.
Přestože Lily Boulanger (1893-1918) kvůli svému chatrnému zdraví nikdy nestudovala na Pařížské konzervatoři, doprovázela svou starší sestru Nadiu do jejích hodin. V roce 1913 se stala vítězkou prestižní skladatelské Římské ceny. Její písně Dans l'immense Tristesse (1916) na slova Berthy Galeron de Calone a Le Retour (1912) na slova básně Georgese Delaquyse stylově odpovídají francouzskému impresionismu.
Sláva Vorlová (1894-1973) studovala zpěv ve Vídni, ale posléze se kvůli astmatu začala věnovat kompozici. Vystudovala v mistrovské třídě Vítězslava Nováka, avšak po svatbě se svým prvním manželem přestala na 15 let komponovat a pracovala v jeho firmě “Vorel, továrna na dámské klobouky”. Během první republiky však ve své vile na Barrandově pořádali kulturní večery, pro které posléze začala komponovat. Cyklus Stručné úvahy, op. 89 pro soprán a alt zhudebňuje text Miroslava Holuba, spadá do jejího pozdějšího uměleckého období (r. 1971) a je možné, že nebyl nikdy premiérován.
Vítězslava Kaprálová (1915-1940) je mj. i díky neúnavné práci The Kaprálová Society naší pravděpodobně nejslavnější skladatelkou. Kompozici a dirigování vystudovala nejprve v Brně u Viléma Petrželky a Zdeňka Chalabaly, posléze mistrovskou školu v Praze u Vítězslava Nováka a Václava Talicha a v roce 1937 odjela studovat do Francie, kde se mj. setkala s Bohuslavem Martinů a svým budoucím manželem Jiřím Muchou. Zemřela v r. 1940 na blíže neurčenou plicní chorobu po evakuaci z Paříže ve francouzském Montpellier. Písňový cyklus Jablko s klína, op. 10 je zhudebněním básní Jaroslava Seiferta.
