Je celkem snadné vnímat dnešní dobu jako nemocnou, krizovou, až katastrofickou. Lze ještě vůbec mluvit přesvědčivě o zdraví a uzdravování? Kurátorka čísla, psychoterapeutka Daniela Vodáčková o tom nepochybuje. Zdravě se dá podle ní i umírat. Mnohem častěji však zdraví degraduje na nemocniční světlo bez stínů, na něco nelidského, což má i svůj politický rozměr. Jednou z alternativ se zdá být přístup zraněného léčitele s vyvinutou schopností empatie.
Číslo plné osobních svědectví nás zavádí na porodní sál i do dětských hospiců, k práci s vnitřními démony, romskými uprchlíky z Ukrajiny, sexualitou u lidí se znevýhodněním, ale také do historie psychiatrické péče, k apelu na prevenci, na zotavení sociálních služeb, na proměnu kulturních či vzdělávacích institucí až po recepty z říše mystiky. Zdraví lidé tu nefigurují jako ti, kdo nikdy nebyli nemocní, nýbrž jako ti, kdo umějí s nemocemi žít, kdo jsou ochotni se jimi transformovat, stávat se jinými.
Literární večery v dramaturgii redakce revue Prostor v Čítárně HYB4 jsou realizovány s finanční podporou hl. m. Prahy, Ministerstva kultury a Státního fondu kultury ČR.