Jazyk se učíme, ještě než spatříme světlo světa, a to poslechem. Když pak prohlédneme, můžeme se směle vrhnout i do čtení. Jak se z nemluvňat stávají rodilí mluvčí? A jak z mluvčích první čtenáři? A jak čtení prožívají? Více nám poví Kateřina Chládková a Anežka Kuzmičová z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace
Srdečně zveme na květnové Science Café.
KATEŘINA CHLÁDKOVÁ: JAK SE UČÍME MATEŘSKÝ JAZYK
Vývoj jazyka a řeči začíná ještě předtím, než se člověk narodí. Během prvních měsíců až roků života si dítě osvojí poměrně sofistikované jazykové reprezentace a kompetence. Představím trajektorii vývoje jazyka u malých dětí a současně také behaviorální a eurozobrazovací metody, kterými vývoj jazyka u nejmenších měříme. Ve srovnání s mateřským jazykem se člověk další jazyky učí s větším úsilím a téměř vždy menším úspěchem. Nabídnu body k zamyšlení a k diskuzi čím tento rozkol mezi učením se mateřského a cizího jazyka může být způsoben a jak (jestli vůbec) jej lze překonat
ANEŽKA KUZMIČOVÁ: KDYŽ SE ZAČTU: ČTENÍ A PŘÍBĚHY OČIMA DĚTÍ
Představím výzkum dětského čtení, který se netradičně zaměřuje na prožitek spíše než na výkon a který děti zapojuje jako spolutvůrce výzkumné situace. Co to znamená se začíst? Kdo je podle dětí dobrý čtenář? A proč nás to má zajímat?