Datum
Obrazy profesora Jana Valenty z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy vznikly interferencí světla z bílého plošného zdroje (např. oblohy) na tenké kapalné vrstvě (podobně jako na kaluži pokryté vrstvičkou oleje nebo na mýdlových bublinách). Vrstva tvoří blanku ze směsi kapalin, která je „natažená“ na rámečku (tedy vlastně „placatá bublina“).
Vzniklý jev profesor Valenta zaznamenává fotoaparátem s makro-objektivem. Reálná velikost zobrazené oblasti je tak jen několik milimetrů až centimetr. Některé obrazy jsou v reálných barvách (tak jak je vidíme okem), mnohé jsou ale podrobeny digitální postprodukci pro zdůraznění struktur které kombinace světla a kapaliny tvoří.
Technika interferenční makrofotografie poskytuje neuvěřitelné bohatství tvůrčích možností (složení směsi, pohyby kapaliny, způsob osvětlení ...), a tak se mohla stát základem nové výtvarné disciplíny, kterou autor nazval Nanart a která v sobě nese prvky nonartu a nanoartu.
