Výstava s názvem Za hranicí představivosti, pojmenovaná podle úryvku z citátu Alberta Einsteina, představuje průřez jeho všestrannou bohatou tvorbou za několik uplynulých desetiletí, od okamžiku, kdy se poprvé objevil na německé scéně, přes léta, kdy úspěšně pracoval v New Yorku, Los Angeles, Římě a Kolíně nad Rýnem, až po jeho nynější polohu, rozvíjenou během jeho patnáctiletého pobytu v Praze. Výstavu, propojenou životopisným pásmem, člení několik na sebe navazujících tematických celků, složených z autorovy düsseldorfské minulosti sedmdesátých let, kdy svým projevem šel proti proudu tehdejšího umění, z proměnlivého toku jeho hlavních, vzájemně se přelévajících a proplétajících námětových oblastí, týkajících se globalizace, symbolů růží a srdcí, lásky, všedního a svátečního života, idyly bezčasí a dramatických dopadů dnešní civilizace. Do výstavy jsou začleněny i vyostřené koláže ze souboru Ost-Pop, ve kterých se autor navrací k jednomu z nejdůležitějších východisek tohoto média v Německu, jímž byla především sociální kritika, stejně jako fotomontáže, zabývající se propojením hlavních symbolů totalitní a konzumní společnosti.