Umělci ze zemí Východního partnerství a Střední Asie zkoumají "disonantní dědictví", které zahrnuje hmotné i nehmotné pozůstatky náročných časů 20. století. Výstava představí umělecké reflexe reagující na složitou historií pomoci architektury; budov, pomníků, městských prvků, a to s historickými vazbami na války, kolonizaci, pronásledování a propagandu.
Výstava je odpovědí mladých umělců ze zemí Východního partnerství a Střední Asie na výzvu, aby se zabývali tématem dědictví a ztráty. Dědictví je totiž jak prvkem fyzického prostoru, tak politickým mechanismem, zdrojem i traumatem. Individuální, osobní příběhy vstupují do dialogu s oficiální historií a zavedenými geografiemi. Poskytnutím prostoru umělcům z těchto regionů se projekt otevírá různým přístupům a perspektivám existujícím v jednom čase a prostoru a odmítá nadřazenost „homogenního sledu událostí odpovídajícího vizi vítězů“, jak napsala Simona Škrabec v souvislosti s úvahami W. Benjamina o pojetí dějin. Umění se stává nástrojem k objevování oné části minulosti, která byla vymazána z oficiální paměti, a dějiny se stávají souhrnem individuálních osudů.
Zastoupené regiony: Kazachstán, Uzbekistán, Arménie, Bělorusko, Ázerbájdžán, Čečensko, Severní Osetie, Tatarstán, Kaliningrad
Umělci: Yanka Rondo, Aynur Abutalibova, Maria Balas, The duo from the North Caucasus, Intizor Otaniyozova, Varvara Sudnik, 1/13
Výstava vznikla na základě otevřené výzvy, po které probíhaly půl roku série setkání, workshopy a diskuse mezi vybranými umělci, kurátorkami a pozvanými profesionály. Poprvé byla prezentována ve dnech 14. – 15. dubna 2024 v polském Štětíně, Locatorne.
Kurátorka: Tamara Moyzes, Aleksandra Artamonova
Partneři výstavy: Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy, Státní fond kultury ČR, Cultural Foundation Floating EKA, AKADEMIA SZTUKI W SZCZECINIE, LOKATORNE