Profesor Jiří Horáček: Jak trauma ovlivňuje mozek a prožitek vlastní existence?

„Trauma není téma, kterému bych se věnoval dlouhodobě. Věnuji se mu teprve v poslední době. Doplňuji tím především svůj výzkum schizofrenie a deprese,“ uvedl.

Trauma je zážitek, který ve velké míře postihuje nejen duševní rovnováhu, ale v důsledku celkový zdravotní stav zasažených lidí. Podle statistik až 10 procent populace prožilo trauma ve formě obtěžování, fyzického napadení, znásilnění nebo účasti v boji. Fyzické napadení je téma jedné z expozic výstavy Moje boty, tvoje boty. Dopady válečného konfliktu na obyvatele se pak intenzivně řeší v posledních letech na válkou sužované Ukrajině.

Profesor Horáček prezentoval výsledky dostupných statistik, ze kterých vyplývá, že na východní Ukrajině zažilo bitevní stres 80 procent, u 25 procentech z nich se vyvinula posttraumatická stresová porucha. Stejné procento posttraumatické stresové poruchy ale vykazovali také civilisté přemístění z oblasti bojů na Ukrajině.

Na trauma jsou vázány tři hlavní diagnózy – akutní reakce na stres (může být hyperaktivita, úzkost i změna porucha vědomí), posttraumatická stresová porucha (systémové a dlouhodobé onemocnění těla) a poruchy přizpůsobení. Zatímco trauma je dočasné, jeho důsledky jsou trvalé.

Profesor Horáček hovořil také o změnách, které se dějí v mozcích lidí po prožitém traumatu, a jak takové trauma může ovlivňovat další generace prostřednictvím přenosu genů. Určit, jakou měrou se na přenosu traumatu podílí geny, je však stále složité. „Do transgeneračního přenosu traumatu se přepisuje i atmosféra v rodině, mýty, příběhy nebo vyprávění (například) o holokaustu. To vše je ve hře a je obtížné rozklíčovat, co jsou epigenetické změny,“ uvedl během přednášky.

Zdůraznil však, že traumata se zdaleka netýkají jen generace lidí, která jej přímo zažila, ale i jejich potomků, jak dokazují výzkumy. „I proto s tím (traumaty) musíme něco dělat.“

Celý záznam najdete na YouTube.

‍

‍

Přednáška byla součástí doprovodného program k výstavě Moje boty, tvoje boty.

‍

prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., FCMA

• Profesor Jiří Horáček absolvoval v roce 1991 Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni. Hodnost PhD. obdržel v roce 2002, docentem psychiatrie od roku 2004 a profesorem psychiatrie byl jmenován v roce 2009. Absolvoval výcvik v dynamické psychoterapii a vyjma psychiatrické atestace je nositelem také nadstavbové specializace v psychoterapii.
• Výzkumně se zaměřuje na funkční zobrazení mozku a zabývá se neurobiologií schizofrenie a deprese, mechanismem účinku antipsychotik a psychedelik, modelováním aktivity nervové tkáně a behaviorálním efektem psychoaktivních látek.
• Pracuje na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze jako přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie a v Národním ústavu duševního zdraví na pozici vedoucího Centra pokročilých studií mozku a vědomí.
• V letech 2007-2009 a 2015-2017 působil jako předseda výboru České neuropsychofarmakologické společnosti (ČNPS). Je autor nebo spoluautor několika monografií a více než 200 článků v odborných periodikách. Spoluzakladatel kliniky Psyon.
• Nejvýznamnější publikace prof. Horáčka byly věnovány podstatě a léčbě sluchových halucinací, souvislosti mezi náladou, citlivostí k inzulínu a aktivitou serotoninu v mozku, neurobiologii schizofrenie a mechanismu účinku psychedelik.