Datum
Vernisáž: 16. 3. 2023, 18:00
C.0 HYB4 Galerie je otevřena od pondělí do soboty od 10.00 do 18.00.
Výstava je svého druhu generační výpovědí etablovaných umělců, čtyř přátel, které přestože částečně spojuje podobná estetika, přistupují k tvorbě odlišně.
Jiří Baštýř je bravurní kreslíř, jehož síla spočívá v kombinaci osobité kresby s malbou na plátně. Andrea Baštýřová je kromě klasických maleb autorkou šitých soch. Pro Hanu Garovou jsou charakteristické velké gestuálně-expresivní kompozice. Matěj Hrbek je specifický použitím pastelek a bizarními objekty s burleskním přesahem. Všechny sbližuje hledání výrazných témat s vědomím, že v současné kultuře lze považovat zneklidňující ošklivost za mnohem autentičtější kvalitu než vlastní krásu s její tradiční definicí. Jak Jiří Baštýř, tak Andrea Baštýřová se vyjadřují formou antitémat, kdy hledají společensky nekonvenční vyznění svých postapokalyptických vizí. Jejich práce jsou cynicky humorným pohledem na mainstream.
Jiří Baštýř se posunul od realistických zobrazení mrtvol (možné chápat jako substituční autoportréty) k odpudivě svůdným autoportrétům. Andrea Baštýřová konzistentně pracuje s antirealistickou deformací figur, kdy vytváříz pozice gotické romantiky panteon imaginárních hybridních loutek mezi člověkema zvířetem bez jednoznačné ikonografie. Hana Garová se pokouší v sugestivníchmonochromních dílech postihnout pohyb, který je pro ni prostředkem k vyjádřeníemocí a psychických stavů. Pohyb ve spojení s tělesností může být pokládán zauniverzální téma v době, kdy se z umění vytratila kultovní a duchovní role.Svým způsobem se snaží o přístup k rituálním a archaickým silám v prostoruvýtvarného díla. Tvorba Matěje Hrbka je směsí magie a sci-fi, z níž častopromlouvá okouzlení okrajovými a pokleslými žánry. Rozšiřuje reference proumění rehabilitací nejen samotného média, ale i volbou námětů, které nejsouprosty ironických komentářů vůči aktuální kultuře.
Práce všech autorů vypovídají o zvláštní citlivosti, v níž jsou různé postupy ve vzájemném dialogu. Jejich senzibilita k mnoha referenčním rámcům je často intuitivní i cílená. V dílech dochází ke kohezi formy a obsahu pocházejících z různých zdrojů, přičemž vyzněním záměrně zpochybňují běžný kulturní provoz, který nepovažují za inspirativní ani originální.
Jiří Baštýř (1991), absolvent Akademie výtvarných umění v Praze (ateliér Jiřího Petrboka)
Andrea Baštýřová (1990), absolvent Akademie výtvarných umění v Praze (ateliér Jiřího Petrboka)
Hana Garová (1986), absolvent Akademie výtvarných umění v Praze (ateliér Vladimíra Skrepla)
Matěj Hrbek (1988), absolvent Akademie výtvarných umění v Praze (ateliér Vladimíra Skrepla)
