Za měsíc se konají volby do Evropského parlamentu, které mohou zásadním způsobem ovlivnit evropskou politiku na následujících pět let. Změní se nejen Evropský parlament, ale také Evropská komise a Evropská rada. Znáte rozdíl mezi těmito institucemi? Rozumíte tomu, jak funguje v Evropské unii předkládání a schvalování legislativy? Znáte rozdíl mezi směrnicí, nařízením či doporučením? Přijďte na diskuzi 6. 5. od 19:00!
Pár faktů na úvod...
Volební účast Čechů v evropských volbách je velmi nízká – s jednou výjimkou zhruba pouhých 28 % voličů přijde k urnám. Přestože o Unii často mluvíme jako o Bruselu, ve skutečnosti je to velmi nepřesné. V Bruselu sice sídlí Komise, konají se tu zasedání Evropské rady a Rady EU, probíhají tu parlamentní výbory a schůze, nicméně parlamentární zasedání se konají ve Štrasburku a sekretariát Parlamentu sídlí až v Lucemburku.
Možná už jste trochu zmatení ze všech těch institucí... Tak jen krátce:
Evropská rada je hlavní strategický orgán, kde nejvyšší představitelé členských států (tedy prezidenti či premiéři – za Česko je to Petr Fiala) rozhodují o základních politických směrech do budoucna. Schází se čtyřikrát ročně a říká se tomu summity Evropské unie. Tento orgán nicméně nemá výkonné pravomoci a stojí trochu stranou od následujících tří orgánů, které fungují v trialogu.
Evropská komise je naopak hlavní výkonný orgán. Navrhuje zákony, legislativu, odpovídá za rozpočet. Sestává z 27 komisařů, vždy jeden za danou členskou zemi (za Česko Věra Jourová). Každý komisař se věnuje jednomu tématu, kde je jádrem jeho agendy – říká se tomu portfolio. Někdo řeší AI, někdo green deal.
Rada Evropské unie je přezdívána radou ministrů. Schází se na ní totiž ministři všech členských zemí – vždy když se řeší téma kultury, sejdou se třeba všichni ministři kultury. Rada EU má zákonodárné a výkonné pravomoci, je to hlavní rozhodovací orgán. Když Komise navrhne zákon, pošle ho právě Radě EU a samozřejmě Parlamentu. Právě v Radě EU platí právo veta, které je v poslední době žhavým tématem. Pokud se jeden ministr rozhodne v citlivých tématech zákon blokovat, tak prostě neprojde.
No a nakonec tedy samotný Evropský parlament, kam v červnu volíme. To je jediný přímo volený orgán. Je to zákonodárný sbor, který přijímá zákony, na kterých se shodnou spolu s Evropskou komisí a Radou EU. My v Česku volíme 21 poslanců z celkových 705 zákonodárců parlamentu. Čeští europoslanci jsou považováni za velmi aktivní – řada z nich skončila ve výčtu dokonce nejvlivnějších europoslanců v celé Unii. Ve stovce těch nejvlivnějších byla v posledním žebříčků hned pětice Čechů.
Všechny otázky více podrobně rozebere profesor Tomáš Weiss, a to v rámci diskuze Tyvole nevim: Nechápu tě, Evropo. Diskuze se koná v pondělí 6. května od 19:00 v budově A, ve třetím patře. Diskuzi moderují Kuba a Majda, koordinátoři Studentské Hybernské. Těšíme se na vás!
