Nejčastěji jej potkáte na dvorcích Hybernské 4 s typickou kšiltovkou na hlavě, nebo při práci v Dílně. Málokdo zná prostory Kampusu Hybernská tak dobře jako Oldřich Navrátil, který se stará o jejich udržování. Když zrovna nekutí nebo nezalévá zelenou oázu v Hybernské, maluje ve svém ateliéru nebo hraje za DJ pultem.
Jsem tady více než tři roky. V roce 2017 jsme s Michalem Štochlem (produkční a kurátor HYB4 Galerie, pozn. red.) a ještě se Zdenkou Převrátilovou měli vernisáž v galerijním prostoru C.0 za kavárnou. Nějaký rok na to mě oslovil Filip Kazda (kurátor a vedoucí HYB4 Galerie, pozn. red.) s ředitelkou Emou, že by potřebovali někoho šikovného do provozu, a já jsem na jejich nabídku kývl.
Určitě místem. V centru Prahy neexistuje stejně velký prostor, který by byl jen pár metrů od hlavního nádraží, což jej předurčuje k setkávání různých lidí. Myslím si, že naší silnou stránkou je taky multižánr, který nabízíme, děje se tady toho strašně moc. Máme velmi dobrou Galerii, Dílnu, různé přednáškové místnosti, kavárnu a další prostory.
Moje práce se skládá ze tří částí. První je každodenní údržba - opravuji poškozené a rozbité věci, řeším nahlášené problémy, kontroluji různá zařízení. Druhou částí je údržba zeleně, během léta hlavně zalévání. Nejsem fanoušek pletí, protože žádná rostlina pro mě není plevel. S klukama s Dílny se navíc snažíme o rozšiřování zeleně, vyrábíme nové nebo recyklujeme staré květináče. Vyráběli jsme třeba i barevné pergoly nebo velké áčkové květináče, ve kterých pěstujeme květiny a loni v nich vyrostlo moc cherry rajčat. Třetí částí mojí práce je být oporou a pomocnou rukou v Dílně, ať jde o výrobu věcí nebo pomáhání s workshopy.
V Kampusu necháváme rostliny žít svým životem. Nedaří se tady ale těm, které potřebují více stínění a chladnější stanoviště, protože je to tady v létě hodně vyhřáté. Každým rokem je skladba rostlin jiná. Velmi se zde daří třeba popínavkám, slunečnicím nebo chilli papričkám. Máme i několik okrasných květin. Rostou tady i kakosty a boubelík, nebo třeba sléz. Vloni jsme měli taky jahody, ty letos nemáme, zato máme chilli papričky. Některé rostliny na dvorcích a v různých koutech Kampusu se využívají při workshopu na výrobu přírodních barviv, který se pravidelně koná v Cirkulární dílně.
Některé věci se stále opakují. Podle mě to souvisí s tím, že někteří si neváží veřejných věcí a prostoru, a po návštěvě za sebou nechávají spoušť. Návštěvníci by měli myslet na to, že nejsou jen konzumenti akcí, které se v Kampusu konají, ale podílí se taky na utváření a formování samotného prostoru.
Asi “Ředitelna”, což je slangový název pro místnost pod schody, která je konečně opravená. Hodně zajímavé jsou sklepy Kampusu. Je v nich hodně vlhko, ale byly by perfektní pro nějakou hodně malou akci. Kromě toho je pod zemí taky “bazén”, kde mučili vězně, a kde jsou taky kobky. A pak určitě naše Cirkulární dílna, kde se často zdržuju.
Nejraději poslouchám hudbu, ne na koncertě, ale při práci nebo při malování. Když totiž tvoříš hudbu, musíš se plně soustředit jen na ni. Ale já nejraději kombinuji poslech a tvorbu. Poslouchám všechno možné - od klasické hudby jako je Dvořák a Beethoven, přes osmdesátkový pop a disco, underground, po tekno a house. A poslední dobou jsem si oblíbil organicu, což je organický tech/house, směs world music, new age a housu.
Hraju to, co rád poslouchám, takže teď hlavně organicu. Ale na pozdějších večerních akcích dojde často i na techno. A hrát budu 15. srpna v rámci vystoupení našeho uskupení DJ Sady Kolektiv. Budu hrát spíš chill-outové věci a organicu, ale ostatní zahrají i house.
Buď jsem v ateliéru na Kolbence, nebo doma, nebo hraju šipky, anebo jsem na cyklovýletě.
Já zas tak často nevystavuju, každý rok mívám jednu. Poslední jsem měl v antikvariátu ve Vršovicích a ta předchozí byla v kavárně v Soukenické ulici. Jinak svoje práce občas prezentuju na Instagramu - navratiloldrich, aureltyrel, playingpostcards, art_upcycling_ona, collage_ona.
