Je možné změnit rodinné vzorce předávané z generace na generaci? Co všechno řídí naše rozhodnutí? Jaké důvody nás znovu vedou do situací, v nichž jsme se už mnohokrát ocitli? Tyto a další otázky si klade ojedinělý výtvarný projekt Moje boty, tvoje boty, který iniciovala terapeutka a výtvarnice Kamila Ženatá. Vyzvala v něm osm umělkyň a jejich dcery ke generačnímu dialogu.
Výstava Moje boty, tvoje boty bude v Kampusu Hybernská k vidění od 2. března do 18. května. Zahájí ji v pátek 1. března 2024 slavnostní vernisáž. Ve stejný den se v Kampusu otevře výstava Barotrauma – Čas & Tlak, která představí tvorbu Pavla Tichoně.
Projektu se účastní umělkyně: Tereza Marečková, Denisa Václavová, Jana Preková, Olina Stehlíková, Daniela Baráčková, Lucie Nováčková, Zuzana Růžičková, Kateřina Závodová, Kamila Ženatá a jejich dcery či vnučky.
„Propojení rodinné ženské linie rodu a iniciace k tvůrčí spolupráci je v prostoru výtvarného umění ojedinělá. V tom je náš projekt unikátní,” vysvětluje Kamila Ženatá.
Paměť rodu i předávaná traumata
„Náš projekt se liší se od běžných skupinových výstav i tím, že jsem oslovila umělkyně z jiných uměleckých oblastí,” upřesňuje Ženatá. „Tereza Marečková je dramaturgyně Divadla v Dlouhé, Denisa Václavová je kurátorka a organizátorka kulturních akcí, Jana Preková je scénografka, Olina Stehlíková básnířka, ostatní autorky (Daniela Baráčková, Lucie Nováčková, Zuzana Růžičková, Kateřina Závodová) se kontinuálně věnují vizuálnímu umění. Skupina autorek na projektu pracovala několik měsíců, konečná podoba výstavy vznikala postupně. Důležitý byl i proces, který autorky prožívaly během otevřených mezigeneračních rozhovorů, nebo návštěvy míst, jež souvisí s rodinnou historií.”
Pro projekt Moje boty, tvoje boty vyzvala Kamila Ženatá osm umělkyň a jejich dcery ke generačnímu dialogu, který zkoumá emoční odkaz jejich rodů. Při této příležitosti se HYB4 Galerie A v Kampusu Hybernská promění v byt rozdělený do několika pokojů. V každém z nich se odehrává příběh, který vytvořila „rodinná sestava” autorek – matek a dcer. Jsou to záznamy vzpomínek, mapy krajiny vědomí a nevědomí, abstrakt emocí a snů, zpracovávání rodových příběhů a linií předávaných z generace na generaci ženami – babičkami, matkami, dcerami, vnučkami.
Děje, události, vzpomínky a emoce vytvářejí paměť rodu. Jsou to jakési sociální a emoční mapy, prorůstající napříč generacemi. Součástí takto předávaných rodových map můžou být pozitivní emoce, ale i traumata, která pak způsobují zranění v podobě konfliktních a destruktivních sil. Trauma sice člověka i společnost rozpojuje, zároveň má ale ohromný potenciál propojování. Výstava Moje boty, tvoje boty je smírčím rituálem svého druhu. Rituálem, který provádějí všechny ženy, které se na výstavě podílejí. A zapojit se do něj mohou i návštěvníci.
„Transgenerační přenos traumatu je problém, který zasluhuje pozornost. Přináší totiž nezpracovaná tabu, úzkosti a agresi. Věnuji se dlouhodobě projektům, které se zabývají nevědomím, emocemi, pamětí a podobně,“ říká autorka konceptu Kamila Ženatá.
„Výstavní projekt Kamily Ženaté Moje boty, tvoje boty je po Lence Tyrpeklové a výstavě Dno den druhým projektem otevřeně reflektující palčivá a často i nevyřčená témata naší společnosti, jako je právě mezigenerační trauma,” popisuje kurátor HYB4 Galerie Filip Kazda. „Umění má – přes svou až romantizující polohu zobrazování krásna – dar prezentovat kreativní formou právě taková témata, která by jinak zůstávala skryta. Z dlouhodobé hlediska je pro nás důležité podporovat
a rozvíjet právě experimentální výstavy tohoto typu a vytvářet tak prostor ke společenskému sebe-rozvoji,” dodává Kazda.
Na výstavě se podílejí:
Daniela Baráčková, Karla Ema Nováková, Božena Baráčková, Tereza Marečková, Zora Marečková, Viola Marečková, Lucie Nováčková, Žofie Jarkovská, Jana Preková, Lilian Rullerová, Zuzana Růžičková, Alice Probstová, Olga Stehlíková, Rosaria Viola Mlčková, Denisa Václavová, Emma Kintera, Maya Kintera, Kateřina Závodová, Viola Závodová, Kamila Ženatá, Tereza Bečičková, Alena Bečičková.
Součástí projektu je katalog, který obsahuje rozhovory s umělkyněmi a fotodokumentaci jednotlivých instalací. Výstavu doplní i doprovodné akce včetně přednášek předních českých odborníků a odbornic z oblasti psychiatrie, psychoterapie a psychologie. Chystají se také komentované prohlídky za doprovodu kurátora a vybraných umělkyň. Podrobný program budeme průběžně zveřejňovat na webu Kampusu Hybernská.
Vstup na přednášky je zdarma, je ale nutné se registrovat přes GoOut:
Mgr. Gabriela Dymešová – (U)Tajené dědictví žen v rodové linii
(Od matek k dcerám a zpět k babičkám)
26. března 2024 v 18:00
Info a rezervace zde.
MUDr. Peter Pöethe – Kdo jsem, když nejsem (Vztah, trauma, identita)
2. dubna 2024 v 18:00
Info a rezervace zde.
Prof. MUDr. Horáček Jiří – Jak trauma ovlivňuje mozek a prožitek vlastní existence
9. dubna 2024 v 18:00
Info a rezervace zde.
PhDr. Šebek Michael – Náš život s traumaty: ničivost i tvořivost
16. dubna 2024 v 18:00
Info a rezervace zde.
Mgr. Ženatý J. Jan – Odolnost (Post-traumatický růst)
23. dubna 2024 v 18:00
Info a rezervace zde.
Podrobnosti o přednáškovém cyklu najdete v press-kitu, ke stažení ZDE, na webu a na GoOutu.
27. března 18:00
Komentovaná prohlídka s umělkyní a kurátorkou Kamilou Ženatou
30. dubna 18:00
Komentovaná prohlídka s umělkyní a kurátorkou Kamilou Ženatou
7. května v 18:00 Příběh na X tisíc nádechů. Setkání u práce Dědictví
Performativně laděné setkání s umělkyní Lucií Nováčkovou s facilitací Příběhu na x tisíc nádechů u práce Dědictví. Lze traumatický zážitek zpracovat dechem? Jak relativní je náš, lidský a stromový čas? A jakou roli v něm hraje vlákno? Nakolik se musíme vztahovat k našemu dědictví?
Na setkání doporučuje přinést si vlastní podložku (karimatku, jógamatku).
Kamila Ženatá (*1953) představuje na české výtvarné scéně nevšední fenomén. Ze studentky grafického ateliéru se postupně stala malířkou, multimediální umělkyní, terapeutkou a autorkou literárních textů. Ve své tvorbě soustavně sleduje dva hlavní směry. Jedním z nich jsou vzpomínky, sny, paměť, sítě vztahů a vlivů (oblast nevědomí) a dalších principů, které působí mimo konvenční čas a prostor. Druhým je pozorování a zaznamenávání přírodních jevů a jejich stavů. Společné pole obou zájmů tvoří chápání světa jako hry energií, které se v nevyslovitelném koloběhu plynule transformují do příběhů a souvislostí.
Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze. V 80. a 90. letech se prezentovala především svým grafickým dílem. V letech 1991– 2013 byla členkou Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Svou první malířskou výstavu uspořádala v roce 2001 v Galerii Nová síň. Vystavovala rovněž v zahraničí, v Německu, v Japonsku, ve Švýcarsku, Holandsku a ve výstavních síních Českých center. Od roku 2001 se věnuje literární tvorbě a je hostující členkou České společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii.
Její díla jsou zastoupena ve sbírkách National Gallery of Art ve Washingtonu D. C., Národní galerie v Praze, Alšově jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, Východočeské galerie v Pardubicích či Galerie moderního umění v Hradci Králové.
MOJE BOTY, TVOJE BOTY
HYB4 Galerie A, Kampus Hybernská, Hybernská 4, Praha
Autorka výstavy: Kamila Ženatá
Kurátor: Filip Kazda
Vernisáž: 1. 3. 2024 18:00
Trvání výstavy: 1. 3. - 19. 5. 2024
Otevírací doba: Út – So 13:00 – 19:00
Vstupné: 150 Kč / zlevněné 80 Kč
Více informací na webu Kampusu Hybernská.
Instalace Lucie Nováčkové vznikla na Akademii výtvarných umění v Praze v rámci projektu „Moje boty, tvoje boty“ podpořeného z prostředků účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, kterou poskytl MŠMT v roce 2024.
