Date
Těla ve filmech Andrey Arnold nejsou jen plochými obrazy na plátně – jsou médiem fyzických prožitků, mocenských vztahů i sociálních podmínek. Od násilné, leč křehké maskulinity Michaela Fassbendera ve Fish Tank, po surovou tělesnost hospodářského zvířete v dokumentu Kráva se její filmy soustavně zabývají otázkou, jak film dokáže tělesnost nejen zobrazovat, ale i její vliv a blízkost zprostředkovat. Arnold staví na tradici britského sociálního realismu, ale zároveň ho propojuje s progresivní poetickou vizualitou a důrazem na smyslové vnímání. Skrze ruční kameru, detailní záběry a specifickou práci s prostorem a dotekem vytváří světy, které vtahují do fyzického prožitku postav – ať už jde o ženská těla v podmínkách sociální nejistoty, maskulinní těla jako nositele moci nebo těla zvířat jako otisky syrové existence. Jak Arnold redefinuje filmovou reprezentaci těla? A jak její přístup mění způsob, jakým chápeme vztah mezi filmovým obrazem, tělesností a genderem?
Viktor Licek vystudoval filmová studia na FF UK. Působil v programovém týmu festivalu Febiofest, v současnosti je dramaturgem QFF Mezipatra a programovým manažerem Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.
